Potkan (Rattus norvegicus)

Pochází z bažinatých oblastí východní Asie a do našich zemí se rozšířil v průběhu 18. století vodní dopravou. V našich zemích pak vytlačil krysu. Vyhledává spíše temná místa jako jsou sklepy a kanalizace, vlhku se nevyhýbá.

Velikost - délka těla dospělého zvířete v průměru asi 25 cm, délka ocasu asi 22 cm. Dospělí potkani dosahují hmotnosti 300 - 500 g. Zbarvení srsti na hřbetě a bocích je šedohnědé, na břiše je srst bělavá. Rezavěji zbarvení jedinci bývají starší, mladé kusy jsou zbarveny tmavě šedě. (Toto platí jako pravidlo víceméně i pro ostatní druhy hlodavců). Vzácně se mohou vyskytnout jedinci černí, bíle strakatí nebo celí bílí. Oproti kryse má potkan menší uši (asi 20 mm), které dosahují 1/3 délky hlavy, dále má menší oči a ocas je vždy kratší než tělo.

Žije téměř po celém světě, dospívá asi po 3 měsících, samice je březí 21 dní, vrhá asi 3 - 7 x do roka. Počet mláďat z jednoho vrhu se pohybuje od 5 do 15 kusů. Jeden pár potkanů může dát do roka teoreticky asi 800 potomků. Dožívá se stáří kolem 3 let. Hnízdí primárně v norách, které si vyhrabává v zemi, v budovách žije spíše v přízemí, maximálně v 1.poschodí (např. v mezistropních izolačních prostorách), druhotně hnízdí i ve stěnách, stropech, strojním a jiném zařízení. Je více závislý na vodě než krysa, výborně plave i pod vodou, dobře šplhá.

Chová se většinou tiše, je všežravý se sklonem k masožravosti, často se u něj objevuje kanibalismus.

Hlodavci jsou hostitelé a šiřitelé blech, klíšťat a roztočů, kteří rovněž mohou napadat člověka a přenášet různá onemocnění.

Přenáší následující nemoci:

Leptospirózu, Weilovu žloutenku (může být i smrtelná), salmonelózu, Sodoku (tzv. onemocnění z krysího kousnutí), endemický či myší tyf, Q-horečku, mor, tuberkulózu, krysí skvrnivku, tularemii.